Teorie dvojích faktorů motivace dle Fredericka Herzberga

Frederick Irving Herzberg transponoval Maslowovu pyramidu potřeb do pracovního prostředí a rozdělil potřeby zaměstnanců na hygienické a motivační. Umožnil tak vedení organizace soustředit se nejprve na takový způsob vedení, organizace práce, komunikace, které pracovníkům vytvoří uspokojivé základní podmínky. Teprve poté je nákladově efektivní a lidsky smysluplné zaměřit se na motivaci pracovníků.

Úspěch, uznání a seberealizace bývají nejsilnějšími motivačními prostředky (faktory), nejprve však musí být naplněny faktory nižší úrovně (hygienické faktory).

Mnohé běžně používané nástroje nepůsobí jako motivace, např. jistota zaměstnání a příjmu, stabilita organizace a její udržení na trhu, firemní postupy, dohled, pracovní podmínky, mzda: jedná se o tzv. hygienické faktory.

Jejich absence vede ke ztrátě motivace, pocitům frustrace a poměrně rychle i zájmu v dané firmě pracovat, ale jejich přítomnost nepůsobí jako motivace.

BackUp

Herzbergova teorie dvou faktorů zkoumání příčin spokojenosti byla vytvořena na základě dotazování účetních a techniků, kterých se ptali, jaké pocity v nich vyvolávají určité záležitosti týkající se jejich práce. Závěrem tohoto zkoumání bylo, že člověka ke spokojenosti nebo nespokojenosti vedou dvě skupiny faktorů, a to motivační a hygienické faktory. Motivační faktory souvisí s obsahem práce, kterou jedinec vykonává. Souvisí s motivací dosáhnout úspěchu, být odpovědný, možnost být povýšen. Vztahuje se k vnitřní motivaci, která souvisí se samotnou prací (Armstrong, 2015).

Hygienické faktory nesouvisí s motivací zaměstnance k pracovnímu výkonu, ale když je jedinec má, nepociťuje frustraci. Patří mezi ně způsob vedení zaměstnanců, politika společnosti, kontrola podřízených, vztahy na pracovišti, peněžní odměna, pocit jistoty, pracovní podmínky, vliv práce na osobní život